Wed 5 Nov 08,
blog
,
komentáře [comments] -> 4
děláš si z nás srandu?
... aneb jak se hraje undergroundu. pár slov o příjemné, ale přesto prapodivné akci.
nedávno jsem hrál na takovém – no večírku – větší koncert nebo miniaturní festival, uspořádaný několika přáteli ve venkovkém sále. přívětivé prostředí, nadstandardně ochotná obsluha, program z mého pohledu tu dosti, tu méně inspirativní, ale vše v naprosto přátelském, takřka rodinném duchu. tzv. underground. pro tutéž akci jsem taky přislíbil zajistit ozvučení, takže jsem se měl co otáčet, ale vždy když bylo třeba, našla se ruka ochotná pomoct – tedy vše v nejlepším pořádku.
jen o tom svém hraní jsem měl od začátku pochybnosti. nebyl jsem si zkrátka jistý, zda je to vhodný dramaturgický tah. navíc jsem měl vystoupit na závěr – po několika divoce jamujících rockandrollových formacích – organizátor je sice mladší než já, ale jádro přítomných přesto bylo lze zařadit mezi pamětníky těžce normalizačních časů...
kapely úspěšně proběhly, a když poslední z nich konečně pochopila, že má být ještě nějaký další program, přišla řada na mě. zahrál jsem nakonec pro prořídlé publikum takový minimal-idm set, občas prokládaný breakcorovými a popovými pasážemi, sem tam houslemi a vokálem (vycházeje z toho, že na nějaké atmosférické kouzlení tady není prostředí – musí to být naopak razantní a výrazné). většina lidu se už občerstvovala v lokále, ale ani to není na škodu, říkal jsem si, třeba tu zůstávají ti, koho to skutečně zajímá.
taky že zajímalo. mohl jsem hrát tak pět minut, když přistoupil zasloužilý undergroundový umělec (z. u. u.) a s výrazem nelibosti na vousaté tváři mi mentorsky zaklepal na rameno.
z. u. u.: to se ti zdá vtipný, tady pouštět teď todleto?
t. v.: prosím? proč?
z. u. u.: to se ti zdá jako vtipný, tady todle teď pouštět?
t. v.: nezdá se mi to vtipný.
z. u. u.: tak proč to pouštíš?
t. v.: protože to nedělám proto, aby to bylo vtipný.
z. u. u.: (kroutí hlavou a odchází)
nu což, někdo se vždycky najde, říkal jsem si a pokračoval, mezi čísly se bavil s publikem a nedal na sobě znáti zneklidnění. po další čtvrthodince přistupuje vousatý undergroundový intelektuál (v. u. i.) a s pedagogickým výrazem na zasloužilé tváři mi klepe na rameno
v. u. i.: můžu se tě na něco zeptat? to si z nás děláš srandu?
t. v.: prosím? proč?
v. u. i.: to si z nás děláš srandu tímhletím? nebo chceš provokovat?
t. v.: ne, já tady dělám hudbu.
v. u. i.: cože? tady tu sračku? ty chceš jako šokovat nebo co?
t. v.: ne, tohle je moje regulérní produkce. já se živím hraním, víte?
v. u. i.: (kosí t. v. pohrdlivým pohledem, odchází)
set jsem se ctí dokončil, ale na náladě mi to nepřidalo. co je důvodem naprostého nepochopení? když už někdo nechápe, co ho motivuje takhle to vyjadřovat? během večera jsem si vyslechl dost "undergroundových" písní pojednávajících o prdelích, mrdání, chlastu, marihuaně... nebudiž mi špatně rozuměno: nemám nic proti undergroundu, mrdání, chlastu nebo marihuaně, ani si nemyslím, že se o tom nemůže zpívat atd. jak je ale možné, že lidé, kteří se k undergroundu hlásí a tyto opusy produkují (zřejmě s cílem provokovat měšťácký vkus establishmenťáka) se staví tak omezeně k něčemu, co byť jen mírně vybočuje z jejich zorného pole?
já se na nějaké provokování a revoltování můžu vysrat. ale jak se zdá, děje se, aniž o něj usiluju.
po koncertě mi jeden člověk řekl, že to pro něj byl transcendentální zážitek.
děláš si z nás srandu?
... aneb jak se hraje undergroundu. pár slov o příjemné, ale přesto prapodivné akci.
nedávno jsem hrál na takovém – no večírku – větší koncert nebo miniaturní festival, uspořádaný několika přáteli ve venkovkém sále. přívětivé prostředí, nadstandardně ochotná obsluha, program z mého pohledu tu dosti, tu méně inspirativní, ale vše v naprosto přátelském, takřka rodinném duchu. tzv. underground. pro tutéž akci jsem taky přislíbil zajistit ozvučení, takže jsem se měl co otáčet, ale vždy když bylo třeba, našla se ruka ochotná pomoct – tedy vše v nejlepším pořádku.
jen o tom svém hraní jsem měl od začátku pochybnosti. nebyl jsem si zkrátka jistý, zda je to vhodný dramaturgický tah. navíc jsem měl vystoupit na závěr – po několika divoce jamujících rockandrollových formacích – organizátor je sice mladší než já, ale jádro přítomných přesto bylo lze zařadit mezi pamětníky těžce normalizačních časů...
kapely úspěšně proběhly, a když poslední z nich konečně pochopila, že má být ještě nějaký další program, přišla řada na mě. zahrál jsem nakonec pro prořídlé publikum takový minimal-idm set, občas prokládaný breakcorovými a popovými pasážemi, sem tam houslemi a vokálem (vycházeje z toho, že na nějaké atmosférické kouzlení tady není prostředí – musí to být naopak razantní a výrazné). většina lidu se už občerstvovala v lokále, ale ani to není na škodu, říkal jsem si, třeba tu zůstávají ti, koho to skutečně zajímá.
taky že zajímalo. mohl jsem hrát tak pět minut, když přistoupil zasloužilý undergroundový umělec (z. u. u.) a s výrazem nelibosti na vousaté tváři mi mentorsky zaklepal na rameno.
z. u. u.: to se ti zdá vtipný, tady pouštět teď todleto?
t. v.: prosím? proč?
z. u. u.: to se ti zdá jako vtipný, tady todle teď pouštět?
t. v.: nezdá se mi to vtipný.
z. u. u.: tak proč to pouštíš?
t. v.: protože to nedělám proto, aby to bylo vtipný.
z. u. u.: (kroutí hlavou a odchází)
nu což, někdo se vždycky najde, říkal jsem si a pokračoval, mezi čísly se bavil s publikem a nedal na sobě znáti zneklidnění. po další čtvrthodince přistupuje vousatý undergroundový intelektuál (v. u. i.) a s pedagogickým výrazem na zasloužilé tváři mi klepe na rameno
v. u. i.: můžu se tě na něco zeptat? to si z nás děláš srandu?
t. v.: prosím? proč?
v. u. i.: to si z nás děláš srandu tímhletím? nebo chceš provokovat?
t. v.: ne, já tady dělám hudbu.
v. u. i.: cože? tady tu sračku? ty chceš jako šokovat nebo co?
t. v.: ne, tohle je moje regulérní produkce. já se živím hraním, víte?
v. u. i.: (kosí t. v. pohrdlivým pohledem, odchází)
set jsem se ctí dokončil, ale na náladě mi to nepřidalo. co je důvodem naprostého nepochopení? když už někdo nechápe, co ho motivuje takhle to vyjadřovat? během večera jsem si vyslechl dost "undergroundových" písní pojednávajících o prdelích, mrdání, chlastu, marihuaně... nebudiž mi špatně rozuměno: nemám nic proti undergroundu, mrdání, chlastu nebo marihuaně, ani si nemyslím, že se o tom nemůže zpívat atd. jak je ale možné, že lidé, kteří se k undergroundu hlásí a tyto opusy produkují (zřejmě s cílem provokovat měšťácký vkus establishmenťáka) se staví tak omezeně k něčemu, co byť jen mírně vybočuje z jejich zorného pole?
já se na nějaké provokování a revoltování můžu vysrat. ale jak se zdá, děje se, aniž o něj usiluju.
po koncertě mi jeden člověk řekl, že to pro něj byl transcendentální zážitek.
komentáře [comments]
1 boop (Thu 22 Jan 09, 17:34:55)
Tomáši, ty jsi nejlepší muzikant, kterého znám, a přesně tahleta tvá citlivost na reakce posluchačů (a přesto přezevšechno odhodlání a schopnost odehrát set naplno bez ohledu na ně) je myslím jedno z tajemství tvého uměleckého projevu.
2 tomáš (Fri 23 Jan 09, 10:31:48)
[to boop] tyjo. tak této poklony si skutečně vážím, zvlášť od tebe! co ty, neobjevíš se někdy v českejchch luzích a hájích (nebo v relativním okolí - německo, rakousko, polsko, švýcarsko...). že bychom se pokusili spáchat nějaký společný hraní, když to posladně neproběhlo?
3 Evžen (Sat 25 Apr 09, 17:31:53)
Úplně tu situaci vidím.. Strašný ! Je to tak, underground není jen prostor pro umělce, co se netlačí nahoru, a stačí jim hrát za cesťák v hospodách, ale v téhle zemi i zcela konkrétní hudební žánr. Má samozřejmě mnoho variant, ale přitom je jaksi citelně definován... A nejen hudbou, ale i pokorným chováním a přikyvováním. Chlastej pičo, a obdivuj tisící odvar z plastiků.. Kdysi jsem si myslel, že jsou to otevření a tolerantní lidé, tedy že jsou jiní, než ti, co chtějí dělat hudbu a mít z toho peníze a širší možnosti... ale v praxi to funguje tak, že je třeba dodržovat nepsaná pravidla, aby jsi byl akceptován... a z toho se mi zvedá žaludek, buď rád, že jsi měl ten spor ! Znamená to, že nejsi stejně odkecanej, jako oni.
4 RADEK.K. , napalmed (at) seznam (dot) cz (Sun 5 Jul 09, 00:20:39)
JE MNOHO Z.U.U.-ů, V.U.I.-ů A PODOBNÝCH. V AMERICE SE PRÝ PO NECHTĚNÝCH UMĚLCÍCH HÁŽE I PIVO, TAKŽE TAKTO PROJEVENÉ NÁZORY BY SE DALY HODNOTIT JAKO "V POHODĚ". NAPALMED ZATÍM TAKOVOUTO ČEST NEMĚL. ZŘEJMĚ PROTO, ŽE V SÁLE JE VELMI RYCHLE ODDĚLENO ZRNO OD PLEV, HEHE!
1 boop (Thu 22 Jan 09, 17:34:55)
Tomáši, ty jsi nejlepší muzikant, kterého znám, a přesně tahleta tvá citlivost na reakce posluchačů (a přesto přezevšechno odhodlání a schopnost odehrát set naplno bez ohledu na ně) je myslím jedno z tajemství tvého uměleckého projevu.
2 tomáš (Fri 23 Jan 09, 10:31:48)
[to boop] tyjo. tak této poklony si skutečně vážím, zvlášť od tebe! co ty, neobjevíš se někdy v českejchch luzích a hájích (nebo v relativním okolí - německo, rakousko, polsko, švýcarsko...). že bychom se pokusili spáchat nějaký společný hraní, když to posladně neproběhlo?
3 Evžen (Sat 25 Apr 09, 17:31:53)
Úplně tu situaci vidím.. Strašný ! Je to tak, underground není jen prostor pro umělce, co se netlačí nahoru, a stačí jim hrát za cesťák v hospodách, ale v téhle zemi i zcela konkrétní hudební žánr. Má samozřejmě mnoho variant, ale přitom je jaksi citelně definován... A nejen hudbou, ale i pokorným chováním a přikyvováním. Chlastej pičo, a obdivuj tisící odvar z plastiků.. Kdysi jsem si myslel, že jsou to otevření a tolerantní lidé, tedy že jsou jiní, než ti, co chtějí dělat hudbu a mít z toho peníze a širší možnosti... ale v praxi to funguje tak, že je třeba dodržovat nepsaná pravidla, aby jsi byl akceptován... a z toho se mi zvedá žaludek, buď rád, že jsi měl ten spor ! Znamená to, že nejsi stejně odkecanej, jako oni.
4 RADEK.K. , napalmed (at) seznam (dot) cz (Sun 5 Jul 09, 00:20:39)
JE MNOHO Z.U.U.-ů, V.U.I.-ů A PODOBNÝCH. V AMERICE SE PRÝ PO NECHTĚNÝCH UMĚLCÍCH HÁŽE I PIVO, TAKŽE TAKTO PROJEVENÉ NÁZORY BY SE DALY HODNOTIT JAKO "V POHODĚ". NAPALMED ZATÍM TAKOVOUTO ČEST NEMĚL. ZŘEJMĚ PROTO, ŽE V SÁLE JE VELMI RYCHLE ODDĚLENO ZRNO OD PLEV, HEHE!
vložit komentář [add comment]